Jiřího otec se věnoval obchodu, maminka hrávala v ochotnickém divadle. Umělecký talent měli i oba Ortenovi bratři Ota a Zdeněk. V l. 1929-1936 studoval na gymnáziu, r. 1936 začal publikovat časopisecky. O rok později složil zkoušky na divadelní konzervatoři v Praze. Účastnil se uměleckého života, hrál v divadelních souborech, publikoval poezii i eseje a pracoval v Židovské náboženské obci. Z konzervatoře jej v r. 1939 z rasových důvodů vyloučili a byl nucen publikovat pod pseudonymy Karel Jílek a Jiří Jakub. Bratr Ota emigroval do Británie, Orten tuto možnost odmítl. V den svých 22. narozenin byl na pražské ulici sražen německou sanitkou. Zemřel 1. září 1941. Česká literatura tak přišla o velký talent; svědčí o tom už jeho první sbírky. Původně láskyplný vztah k věcem se v jeho textech vyvíjí a nastupuje bolest a beznaděj. Orten je básníkem intimní milostné lyriky a reflexivní poezie existenciálních témat. Dílo: Cesta k mrazu, Ohnice, Jeremiášův pláč, Elegie (básnické sbírky); Modrá, Žíhaná a Červená kniha (deníky); Eta, Eta, žlutí ptáci (próza).
