František Tichý (nar. 1969) od svých šestnácti let pracuje s dětmi a mládeží – nejprve jako vedoucí oddílu a letních táborů, později jako učitel a ředitel alternativního gymnázia Přírodní škola, které s přáteli v roce 1993 založil a kde působí dodnes. Vznik a dobrodružné začátky této netradiční školy popsal v knize Přírodní škola – cesta jako cíl. Jeho literární tvorba se obrací především k mladým lidem – ať je to samizdat Život Dominikův spojující prvky fantasy s dokumentární sondou do života školní mládeže nebo novela Transport za věčnost, která formou příběhu několika kamarádů přibližuje čtenáři život dětí v protektorátní Praze a terezínském ghettu. Od roku 2009 se v rámci školního projektu Terezínská štafeta věnuje studiu a oživení odkazu chlapců a dívek internovaných za války v Terezíně i jejich vychovatelů. Editorsky se podílel především na vydání sbírky básní čtrnáctiletého Hanuše Hachenburga Hned vedle bílá barva mráčků (druhé – anglicko-české vydání obdrželo první místo v soutěži o nejkrásnější knihu roku 2013) nebo zpracování pozůstalosti po odbojáři a zakladateli rozhlasových rozcviček Josefu Janu Kratochvílovi Dopisy z dáli. Shromažďování materiálů o Petru Ginzovi a přípravě knihy Princ se žlutou hvězdou se věnoval za podpory celé řady dalších lidí několik let.
