Zdeněk Pošíval (* 2.5.1937 v Pelhřimově) absolvoval Divadelní fakultu AMU, působil jako režisér hlavně v moravských divadlech, po normalizačním rozpuštění divadla Na forbíně v Malostranské besedě a od přinuceného omezení vlastní činnosti žije v Praze. Uměleckou tvorbu provozoval ve svobodném povolání, psal televizní scénáře, divadelní a rozhlasové hry, často pod vypůjčenými jmény. Divadlu se věnuje sporadicky, poslední jeho uvedenou hrou bylo monodrama Případ klaunova omšelého kabátu (2008) v Českém Krumlově. Vedle dramatické tvorby uveřejňuje v internetovém deníku Pozitivní noviny své válečné vzpomínky Vůně čerstvých pilin, chleba a medu (2010). V uplynulých dvaceti letech se orientuje na psaní beletrie ve formě novel a románů: tiskem vydal už řadu titulů. Román ze současnosti Vražedný týden (1998) patřil k nejprodávanějším knihám. Je držitelem několika literárních cen; naposledy obdržel Cenu Jiřího Marka za román Satanovo jaro (2005). Historický příběh prolíná autor kombinací s kriminální zápletkou: Té noci svítil úplněk (1999), Pokušení a pomsta (2000), Satanovi koně (2002). Sám autor prohlašuje: „Píšu o české historii, neboť hledám paralelu mezi tehdejší a dnešní dobou. Snaha našich dědů učinit cosi s lidským světem zdá se mi přitom zřetelnější, než pohodlná povrchnost současníků.“
