Jeden z nejvýznamnějších spisovatelů Jihoafrické republiky J. M. Coetzee se narodil roku 1940 v Kapském Městě. Studoval ve své rodné zemi i v USA. Debutoval roku 1974 knihou Země stínů, svazkem dvou novel zabývajících se tématem koloniálního útlaku. Literární pověst si získal románem V srdci země (1977), jenž pojednává o vztahu otroka a utlačovatele, ještě úspěšnější však byla jeho alegorická próza Čekání na barbary (1980), v níž vylíčil trestnou výpravu proti bezbranným a nikoho neohrožujícím barbarům obývajícím krajinu vně bezejmenného Impéria. Následovala próza Život a doba Michaela K. (1983). Svou parafrázi Defoeova Robinsona Crusoa pojmenoval Foe (1986) a k tradici evropské literatury se otevřeně přihlásil i o osm let později, když vydal Pána z Peterburgu - originální románové zpracování života a díla F. M. Dostojevského. Čas vlastního dětství a dospívání zachytil v autobiografii Chlapectví (1997), na niž navázal dílem Mládí (2002). Problematiku společenských poměrů po pádu bílé nadvlády v Jihoafrické republice otevírá Coetzeeho dílo Hanebnost (1999). J. M. Coetzee bývá často srovnáván s takovými velikány světového písemnictví, jakými byli Joseph Conrad, Franz Kafka či Samuel Beckett. Za svou práci získal řadu cen, v roce 2003 byl poctěn oceněním nejvyšším - Nobelovou cenou za literaturu.
