Prozaička, dramatička, básnířka a scenáristka Elfriede Jelineková pochází ze Štýrska. Psát začala během studií na Vídeňské konzervatoři. Roku 1967 debutovala básnickou sbírkou, o tři roky později vydala svůj první román Jsme volavky, bejby. Mezinárodní věhlas získala románem Pianistka (1983, č. 2004), podle něhož vznikl i stejnojmenný úspěšný film. K jejím vrcholným dílům patří romány Chtíč (1989) a Lačnost (2000). Texty Elfriede Jelinekové bývají řazeny k tzv. antivlasteneckému typu literatury, protože se v nich objevuje ostrá kritika rakouských poměrů, především nacistické minulosti i pravicové přítomnosti. Současně jde o jednu z nejvýraznějších představitelek feministické literatury v německé jazykové oblasti. K jejím nejznámějším divadelním hrám patří např. Klára S. či Nemoc nebo Moderní ženy. Elfriede Jelineková byla oceněna časopisem Theater heute jako nejlepší dramatička roku 1996. Roku 1986 získala Cenu Heinricha Bölla, je držitelkou Ceny Georga Büchnera (1998). V roce 2004 jí byla udělena Nobelova cena za literaturu.
