Arthur Charles Clarke(* 16. 12. 1917 - † 18. 3. 2008) pobýval od 50. let v Colombu na Srí Lance, ale pocházel jihoanglické rodiny poštovního úředníka. Po absolvování gymnázia vstoupil do státních služeb jako účetní revizor. Už tehdy rozepsal své první obsáhlejší dílo Proti pádu noci (Against the Fall of Night), které však vydal časopisecky až koncem roku 1948. Clarkovy literární plány zkřížila 2. světová válka. Vstoupil do RAF jako letecký mechanik rádiového spojení, později přešel k tehdejší nejmodernější zbrani - radaru. V červenci 1945 napsal článek Mimozemské přenosy, který mu v říjnu otiskl odborný časopis Wireless World. Clarke zde přichází s revoluční myšlenkou, jak pomocí geostacionárních družic zajistit celosvětový příjem rádiového signálu. Clarkovo jméno tak proniklo do dějin vědy, ačkoli ocenění doprovázené řadou významných cen přišlo až mnohem později. Koncem války napsal další klíčový esej Rakety a budoucnost vojenství, v němž nastínil spojení rakety s nukleární hlavicí a doktrínu "vzájemného zničení" dvou soupeřících velmocí. Díky této práci získal po válce stipendium na londýnskou King°s Colllege, kde vystudoval fyziku společně s teoretickou a aplikovanou matematikou. Současně se vrhl do literární práce. V roce 1947 napsal a o čtyři roky později publikoval román Předehra k vesmíru (Prelude to Space). První úspěch mu však přinesl v roce 1953 publikovaný román Konec dětství (Childhood°s End). Téměř zároveň vyšla i jeho první povídková sbírka Výprava k Zemi (Expedition to Earth), o tři roky později pak další úspěšné dílo Město a hvězdy (The City and the Stars). Životní úspěch však měl Clarke stále před sebou. Ten přišel v roce 1968 s dílem 2001: Vesmírná odysea (2001: Space Odyssey), které vzniklo po spolupráci s režisérem Stanleyem Kubrickem na základě Clarkovy povídky Hlídka (Sentinel). Později Clarke téma rozvinul v dílech 2010: Druhá vesmírná odysea (2010: Space Odyssey Two), 2061: Třetí vesmírná odysea (2061: Space Odyssey Three) a 3001: Poslední vesmírná odysea (3001: The Final Odyssey). Druhým vyvrcholením Clarkovy tvorby je pak román Setkání s Rámou (Rendezvous with Rama). Kniha získala za rok 1973 všechny klíčové ceny, které mohou být autoru S-F uděleny: Huga, Nebulu, Cenu Johna W.Campbella a Cenu Jupiter za nejlepší román roku. Společně s Gentry Leem pak Clarke v tématu pokračoval romány Návrat Rámy (Rama II), Zahrada Rámova (Garden of Rama) a Ráma tajemství zbavený (Rama Revealed).
